Fyziologie sladkovodních ryb

Ryby jsou vůbec nejstarší vývojovou třídou obratlovců. Vyvíjí se už od prvohor a za tu dobu se dokázali přizpůsobit prakticky jakémukoliv vodnímu prostředí. Nejvíc jich žije v nezměrných mořských hlubinách, ale jen v našich vodách se nachází nezanedbatelné množství druhů. Kromě stupně slanosti vody se ryby dokázali přizpůsobit i velmi rozdílným teplotám, a to i když jsou studenokrevné a udržují prakticky stejnou teplotu jako okolní prostředí.

                Mořské ryby a sladkovodní se samozřejmě liší svou fyziognomií. Byly vystaveny jiným podmínkám a evoluce jim tak dala jiné výhody. Prvních viditelných rozdílů si všimneme už na tvaru těla. Nejčastěji mají sladkovodní ryby klasicky protáhlé tělo jako například pstruh, protože jim to pomáhá při plavání v proudných vodách. Ryby jako cejn a kapr se však dlouho vyvíjeli ve stojatých vodách a tak je jejich tělo zepředu spíše oválné a zploštělé ze stran. Více šlechtěné formy kaprů bývají obecně větší a mají spíše ještě vyšší tělo na úkor šířky. Nevyskytují se u nás vskutku bizarní tvary jako u ryb na mořském dně, například platýsů. Raritou v českých vodách je však úhoř. Jeho tělo se podobá spíš hadovi. Příslušnost k rybí třídě připomíná spíše ploutvemi, které jsou však srostlé v jednu.

                Obvykle má sladkovodní ryba párové prsní a břišní ploutve a poté tři nepárové, hřbetní, řitní a ocasní. Ty jim slouží v první řadě k pohybu. Při pohybu se však využije celá délka těla za hlavou. Nejvíce se pak nadře ocasní ploutev, bez které by většina ryb ztratila skoro polovinu energie a rychlosti.

Na vánoce jste si možná někdy schovali kapří šupinu do peněženky, aby vám přinesla štěstí. Kaprovi samotnému šupiny přinášejí především ochranu. Jsou to vlastně přeměněné ploché kosti vrostlé do kůže. Samotná kůže je dvouvrstvá a umožnuje kožní dýchání, navíc produkuje žlázami povrchový sliz, který vytváří další vrstvu ochrany. Pod kůži se nachází svaly seřazené segmentárně, což vytváří klasickou strukturu, kterou vidíme, když se pstruh smažený v celku rozkrojí na půl. Všechny lehké kosti jsou obaleny svalstvem světlé nebo červené barvy. Barva závisí na prostředí a potravě ryb.

Mozek, který u člověka spotřebovává značnou část celé energie těla, je u ryb v poměru k tělu mnohem menší. Tvoří jen asi tisícinu celkové hmotnosti. Skrze smysly však vnímá všechno, co potřebuje. I když vidění je krátkozraké. Ryby v našich vodách nevidí dál, než na 10 metrů. Pro orientaci ve vodě je tak důležitý také čich a chuť, kterou odhadují koncentraci látek ve vodě. Sluch u ryby zajišťuje pouze vnitřní ucho, které pomáhá i k udržení rovnováhy. Ryby disponují ještě dvěma speciální mi orgány. Tzv. postranní čára je označována jako hmat na dálku, a díky ní mohou vycítit změny v proudech a vlnění vody. Druhý orgán, Plynový měchýř, zase pomáhá vyrovnávat tlak plynu v těle v různých hloubkách. Zajímavostí je, že rybí larvy ho musí poprvé naplnit z atmosférického vzduchu u hladiny. Tento orgán se vyvinul pouze u kostnatých ryb.  Mořské paryby jako například žralok, ho nemají vůbec.

Pochopení celkové anatomie a fyziognomie ryb pomáhá při jejich chovu. Rybí svalovina je obecně vhodná pro zdravou výživu, ale samozřejmě záleží na konkrétním druhu na jeho šlechtění a na tom v jakém prostředí žije.  Stejně jako u ostatních zvířat kvalita prostředí ovlivňuje i chuť masa. Rybu je tak třeba dobře znát, abychom věděli co je pro ni nejlepší. 

 VÁNOČNÍ PRODEJNÍ DOBA

 1.12. 2022      ZAVŘENO

 2.12.               9.00 - 15.00

 8.12.               8.00 - 17.00

 9.12.               9.00 - 15.00

15.12.              8.00 - 17.00

16.12.              9.00 - 15.00

19.12.              8.00 - 15.00

20.12.              8.00 - 15.00

21.12.              8.00 - 16.00

22.12.              8.00 - 17.00

23.12.              8.00 - 15.00 / DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

24.12.              ZAVŘENO