Jakub Krčín a zlatý věk rybníkářství v Čechách

Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan musí jistě znát každý Jihočech. Nejznámější rybníkář, fišmistr a hejtman ve službách Rožmberků se stal hlavním symbolem zlaté éry výstavy rybníků v Jižních Čechách, hlavně na Třeboňsku.

                Narodil se v roce 1535 v chudé zemanské rodině, které ale měla svůj erb – zeleného papouška na modrém štítě. Jeho vlastní panství mu k obživě nestačilo a vstupoval do služeb bohatších rodů. Nakonec se uchytil u Viléma z Rožmberka a stal se purkrabím Českého Krumlova. Brzy se stal nepostradatelným, protože rodu vydělával nemalé peníze. Zaměřil se při své práci na to, co bylo nejvýnosnější, začal budovat nové ovčíny, pivovary a samozřejmě vyměřovat rybníky.

                Díky své schopnosti byl jmenován nejvyšším regentem dominia Rožmberků a tuto pozici držel dalších 20 let. Při nástupu do funkce dostal Jakub Lénem dvě vesničky u Netolic a zámeček Leptáč, který později přebudoval na Kratochvíli. Regent byl ve své době něco jako hlavní ekonomický manažer. Jenže regentem by se pravděpodobně nestal, kdyby se neoženil. Jako krumlovský purkrabí se totiž zadlužil u lichvářů. Z nemilé situace ho vysvobodil právě sňatek s jeho první ženou – Dorotou Slepičkovou, vdovou po fišmistru Slepičkovi, se kterým stavěl rybníky. Jenže zatímco Jakubovi bylo v době svatby třicet jedna let, vdově Slepičkové už táhlo na šedesát a žila ještě dalších jedenadvacet. Na svou dobu se dožila úctyhodného věku. Krčín tohoto manželství sice nejednou litoval, ale díky němu získal celé jmění a dům na krumlovském Latráně. Na domě jsou dodnes dvě sgrafita s gentlemanem a opicí. Někdo říká, že měli představovat manželský pár. Po smrti první ženy se oženil podruhé, naopak se ženou o polovinu mladší Kateřinou Zelendrovou, jež mu porodila šest dětí.

                Krčín na panství Rožmberků jednal tvrdou rukou. Nechával bez milosti věšet pytláky i kohokoliv, kdo se pokoušel krátit si daň nebo pěstovat na panském. I proto na něj přicházelo mnoho stížností, avšak on si stále držel přízeň svého pána Viléma z Rožmberku. Zrovna rybníkářství se věnoval nejen ze zájmu, ale také z finančních důvodů. Ryby byly v té době ceněnou komoditou. Podle kronik stál kapr v jeho době asi dva groše. To nezní jako mnoho peněz, ale za dva groše si jinak člověk mohl pořídit dvě slepice nebo i kopu vajec.

                Kromě hospodaření byl Jakub Krčín samozřejmě geniální, i co se týče výstavby rybníků. Původně se rybníky  Čechách stavěli v těch nejúrodnějších krajích, například v Polabí. Krčín a jeho současníci však dokázaly postavit výnosné rybníky i v jihočeských bažinách. První rybník regenta Rožmberků dostal symbolický název Počátek. Jeho největším dílem a památníkem jeho tvrdohlavosti je Rybník Svět. Nechal kvůli němu postavit hráz  větší než kdokoliv předtím. Kupodivu, přestože je Třeboňsko známé díky Krčínovým rybníkům, sami třeboňští ho neměli příliš v Lásce, a to i kvůli rybníku Svět. Místní si stěžovali, že jim rybník zatopí úrodnou půdu a báli se, že hráz přelije. To se skutečně stalo, když se rybník poprvé napustil. Během tří dnů ale Krčína jeho rybníkáři dodatečně hráz zpevnili a zvýšili. Vydržela dalších 380 let. Kvůli problémům s výstavbou se Svět původně měl jmenovat Nevděk. Pro Rožmberky Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan ještě mnoho dalších dodnes známých rybníků, včetně toho, který nese jméno jejich rodu.

                Kronikáři o něm napsali mnoho věcí, někdo zaujatě někdo méně. Někteří popisovali nejen jeho úspěch a neúspěchy, ale i Krčínovu povahu. V kronice Vclava Březana stojí: "Jakub Krčín z Jelčan, člověk nerudý a mračný, jen na rybníky laskav byl."