Úprava rybníků v zimě

Jakmile udeří první mrazy a rybníky zamrznou, pro děti to možná znamená, že se může jít bruslit, ale rybáři vyrážejí posekávat díry do ledu. Rozšířeným omylem je, že se díry sekají proto, aby se k rybám dostal kyslík.

                Díry v zamrznutém rybníku slouží jen k tomu, aby rybáři poznali, zda rybám dole kyslík chybí nebo ne. Pokud se ihned po vysekání nahrne k otvoru skupina kaprů lačnících po vzduchu, znamená to, že pod ledem, moc kyslíku nezbývá. Aby se ale voda ve velkých jihočeských rybnících okysličila ze vzduchu, díra by musela být nepoměrně větší. K okysličování vody se používá tzv. aerátor – přístroj, který je napojen na čerpadlo a s proudem vody přivádí do zamrzlého rybníku vzduch seshora.

                Rybníky i mrazy však samozřejmě existovali mnohem dříve, než nějaké aerátory. Dříve si proto rybáři museli opravdu vystačit jen s dírami v ledu, kterých se vysekalo mnohem víc. Také se z povrchového ledu odhrnoval sníh. Díky tomu může sluneční světlo snáze proniknout skrz zamrzlý povrch a na dně rybníka může naplno probíhat fotosyntéza, zajišťující potřebný kyslík. U některých menších rybníků se tento postup stále provádí. Rybník bez sněhu je ideálním místem pro bruslení, ale na bruslích je třeba dbát opatrnosti a dávat si pozor právě na díry vysekané rybáři.

K vysekávání ledu na rybníku občas není důvodem pouze přežití chovných kaprů. Někde se odsekává led kolem stavidla, aby nebylo poškozeno při tání. U některých rybníků se ale o led není třeba starat v zimě vůbec, a to z prostého důvodu. Jsou vypuštěné. Říká se tomu zimování (případně letnění). Čas od času se rybníky přes zimu nebo přes léto nenaplní, aby se zrychlily hnilobné procesy v bahně, které jinak snižují kvalitu vody. Při letnění rybníků je umožněno vysychání dna také z důvodu likvidace rybích parazitů.

K děrám v ledu se vážou i některé české tradice. Snad každý zná báseň Štědrý den z Erbenovy Kytice. Dvě dívky jdou o Vánocích vysekat díry do ledu a pak se do nich dívají za svitu měsíce, aby uviděli svou budoucnost na příští rok. Jedna uvidí svého budoucího manžela, druhá svou smrt. Tento zvyk si Karel Jaromír Erben nevymyslel. „V horách na Frýdecku vysekávali v ledě „přerublu“ a při měsíčku hleděli do ní, hádajíce podle stínu, jakého muže která dostane.“ Praví stará zmínka o této tradici. V básni Štědrý večer se také píše:

 

Tu prý dívce v půlnoci,
při luně pochodni
souzený se zjeví hoch
ve hladině vodní.

Avšak rybáři, kteří se s námahou ohánějí sekerami na zamrzlých rybnících, čekají, že se na hladině objeví spíše kapr, než budoucnost. To jejich práci ale rozhodně neubírá na důležitosti. 

 VÁNOČNÍ PRODEJNÍ DOBA

 1.12. 2022      ZAVŘENO

 2.12.               9.00 - 15.00

 8.12.               8.00 - 17.00

 9.12.               9.00 - 15.00

15.12.              8.00 - 17.00

16.12.              9.00 - 15.00

19.12.              8.00 - 15.00

20.12.              8.00 - 15.00

21.12.              8.00 - 16.00

22.12.              8.00 - 17.00

23.12.              8.00 - 15.00 / DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

24.12.              ZAVŘENO